Dřevo pokácené na podzim, nakoupené, naštípané na jaře a naskládané do dřevníku do podzimu nevyschne. Ikdyž je dřevník vzdušný, osluněný a dřevo naskládané s mezerami, je pro dosažení optimální vlhkosti 15% nezbytně nutné čekat ještě další rok.
Nyní koupené čerstvé dřevo je vhodné k topení až na zimu 2015/16 za předpokladu, že jej ihned naštípané správně naskládáte do vzdušného, zastřešeného dřevníku.
Kdo spaluje s vlhkostí dřeva nad 20% musí přiložit více aby dostal stejně tepla, protože nejprve odpařuje vodu. Navíc "dehtuje", zanáší topné těleso a komín. Tím se tělesu sníží životnost. Vrstva nánosů izoluje teplo, které místo do domu plyne do komína. Zde pak spaliny díky nízké teplotě kondenzují a agresivní látky ničí komín. Příroda nekvalitním spalováním trpí.
Při dodávce Vám zdarma změříme vlhkost dřeva, dovezeného i v případě
zájmu již skladovaného.
Je to ne zcela běžná praxe, při které přesně zjistíte aktuální
vlhkost dřeva a můžete se podle toho zařídit.
Zatímco v průběhu života stromu pomáhá přítomnost vody přenosu živných látek, při spalování je voda ve dřevě na obtíž. Vlhkost musí být nejdříve se ztrátou energie odpařena. Vyšší vlhkost dřeva snižuje jeho výhřevnost a produkuje více dýmu, dehtu, menší plameny. Škodí nejen „krbařskému požitku", ale i životnosti a čistotě krbu. Hlavně ovlivňuje Vaše náklady na topení. Dostatečně vyschlé dřevo je tedy základ.
Má-li se snížit vlhkost dřeva z průměrné počáteční vlhkosti 50 až 60% na 15%, musí se z 1 m3 řeziva odpařit asi 150 až 200 kg vody. Ideální vlhkost dřeva pro většinu krbů a kotlů je 15-20%. Doba schnutí záleží na mnoha faktorech, jako jsou druh dřeviny, roční doba, skladování, velikost polen apod. Například dub schne v naštípaném stavu až dva roky podle sezóny. Navíc by se měl předtím vyluhovat deštěm od silic, kterých obsahuje hodně. To trvá také rok až dva a musí ležet naštípaný venku tak aby na štěpnou hranu pršelo.
Pokud topíte čerstvým nebo nedosušeným dřevem, jako by jste si připlatili za dřevo až o 40% více. Navíc si ničíte topné těleso a komín Čtěte proč ...
Každých 10% vlhkosti navíc v kamnech zdraží nakoupený sypaný metr dřeva až o 90 Kč - náklady na vyšší opotřebení nepočítaje!!!
BEZ MĚŘENÍ JE PRAKTICKY NEMOŽNÉ URČIT VLHKOST, KTERÁ MÁ ZÁSADNÍ VLIV NA EKONOMIKU VYTÁPĚNÍ. Okem nepoznáte, zda je čerstvé nebo skoro dosušené. Jedinou možností je poleno rozštípnout a změřit uprostřed vlhkoměrem.
Koupí sušeného dřeva s garantovanou vlhkostí pod 20%:
Srovnávací tabulka |
Suché vlhkost 15% |
Čerstvé vlhkost 55% |
1 prms vydá energii | 4755 MJ | 3100 MJ |
Abych dosáhl stejného množství tepla protopím včetně ztráty zadehtováním celkem: |
1 prms | 1,6 prms |
Toto množství dřeva mě bude stát | 1.347 Kč | 1. 760 Kč |
Oproti suchému způsobí tepelná ztráta zadehtováním tělesa odhadem |
0% | 2,5% |
Náklady na vyšší opotřebení soustavy a kominíka | 0 Kč | liší se dle ceny topného tělesa |
Suché a mokré se liší na první pohled
Mokré je tak krááásné, ale nezahřeje, nezdravě dýmí a ničí topidlo, komín. Navíc špiní sklo krbu.
Suché poleno je plné energie.
Nese stopy dlouhého skladování, má praskliny.
Jsou důvodem, proč lidé často topí nedosušeným nebo nevýhřevným dřevem:
V poslední době jsme svědky zvyšujícího se podílu dřeva jako primárního zdroje energie i v rozvinutých zemích, a to jako důsledek všeobecného růstu cen energií, které nutí mnoho lidí (domácností) nejenom v nižších příjmových kategoriích k návratu ke dřevu jako zdroji tepelné energie pro své obydlí, dále pak trendu zvyšujícího se podílu na vytápění lidských obydlí krbovými vložkami,dřevozplynujícími kotli apod., které se pro svoji současnou efektivnost při spalování a velký pokrok ve svém vývoji jeví jako velmi výhodný doplněk k hlavnímu zdroji tepelné energie (např. zemní plyn, uhlí a jeho typy, elektrická energie, topné oleje apod.). V mnoha případech jej zcela nahradí.
Většinou z listnatých stromů, stabilní a dlouhotrvající oheň. K topení je vhodnější než dřevo
měkké.
Bukové dřevo, habrové, akátové a jasanové
Pochází nejčastěji z jehličnatých stromů. Rychle hoří, kouří a při hoření z něj odlétávají jiskry. Jako dřevo na topení není moc vhodné. Nejvhodnější je pro vytváření třísek, protože poskytuje rychlý a krátký žár.
vlhkost | suché do 20% | čerstvé 45-50% |
Dřevina | kWh/PRMS | kWh/PRMS |
Javor | 1425 | 713 |
Bříza | 1425 | 713 |
Dub | 1575 | 788 |
Olše | 1125 | 563 |
Jasan | 1575 | 788 |
Smrk | 1200 | 600 |
Borovice | 1275 | 638 |
Modřín | 1275 | 638 |
Topol | 1050 | 525 |
Buk | 1575 | 788 |
Habr | 1650 | 825 |
Jedle | 1125 | 563 |
Jilm | 1425 | 713 |
Vrba | 1050 | 525 |
Náklady na vytápění a ohřev vody různými zdroji, za rok pro objekt 405m3
Dřevo je nejlevnější palivo. Patří mezi obnovitelné zdroje, neuvolňuje tolik škodlivin, jako např. uhlí.
Palivové dříví se má před použitím 2 až 3 roky skladovat na vzduchu, chráněné před deštěm a vlhkostí. Pak se spaluje s minimálním množstvím škodlivin při vysoké výhřevnosti. Palivové dříví se skladuje nejlépe pod převislou střechou nebo ve vzdušném dřevníku. Nejlépe je ukládat na sebe vrstvy polen křížem.
Čerstvě poražené dřevo nepatří do sklepa. Tam se nemůže vysušit, spíše provlhne. Jen úplně vysušené dřevo se může skladovat v dobře větraném sklepě. Palivové dřevo se nikdy nesmí balit do plastikových fólií. Dřevo potřebuje k vysušení vítr a vzduch.
Při prodeji palivového dříví se nejčastěji setkáváme s jednotkou prostorový metr rovnaný (Prmr), což je prostor s rozměry 1x1x1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo. Při tomto způsobu je do konečné ceny výrazně promítnuta poměrně časově náročná práce při skládání dřeva.
Pro měření množství dodávaného palivového dříví je proto nejčastěji používána jednotka prostorový metr sypaný (Prms), což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor s rozměry 1x1x1m.
Prostor objemu 1 m3, ve kterém jsou vyskládaná a narovnaná polínka krychle obsahuje 60-70% dřeva
Prostor o objemu 1 m3, ve kterém jsou volně nasypaná polínka.
Složené dřevo prostorový-rovnaný metr (prm) | sypaný metr (prms) | |
prm | 0.59 | 1 |
prms | 1 | 1.7 |
Jako dřevo na topení se používá mnoho druhů. Dělí se na:
Většinou z listnatých stromů, stabilní a dlouhotrvající oheň.
Na dřevo na topení je vhodnější než měkké.
BUKOVÉ DŘEVO, HABROVÉ, AKÁTOVÉ, JASANOVÉ
Pochází nejčastěji z jehličnatých stromů. Rychle hoří, kouří a při hoření z něj odlétají jiskry. Jako dřevo na topení nevhodné, nejvhodnější pro vytváření třísek, protože poskytuje rychlý a krátký žár.
Při sušení dřeva a zachovávání kvality hraje důležitou roli způsob skladování. Místo by mělo být kryté před deštěm, suché a dobře provzdušněné (ideálně venku v přístřešku beze stěn), a je dobré zamezit kontaktu s vlhkostí zespodu, např. postavením na paletu. Rychlost snižování vlhkosti dřeva je tedy přímo závislá na jeho uložení. Nemáte-li takové možnosti, vyplatí se vám připlatit si pár stokorun za dřevo sušené.
Jediné, co potřebujete je suché dřevo pod 20%, lépe 15% zbytkové vlhkosti